Skavení Města
Skavenmor
Pro svět neznámé, hluboko ve zkaženém srdci Bažin zkázy leží hlavní město skavenů - Skavenmor. Toto město je částečně potopeno v odporných močálech, je památkou lidí, kteří tu žili, a důkaz ničení šířené dětmi Rohaté krysy.
Dlouho předtím, než poutník bažinami dorazí do Skavenmoru, narazí na otroky lhostejně veslující v kalných vodách. Flotily člunů jezdí mezi rákosovými plantážemi. Statní skaveni dohlížejí na otroky, kteří sázejí řasy a snaží se splnit své limity. Ignorují osamocené čluny, které zmizí v mlze nebo se převrátí. Útěk z močálů je nemožný a nejhorší trest pro otroky je zůstat opuštěný v temných mokřinách.
Uprostřed obrovských mokřadů se vzpíná osamělá budova a její úzké okno září nad vodou. Otroci se shromažďují v přístavišti a v nekonečné plahočící se řadě nosí koše s obilím. Vytrvale pracují v ozvěnou znějícím skřípání mlýnů. Zelené světlo bliká z úzkého okna jak velké mlýny drtí zmutované zrno mezi koly z vrásnivce na jídlo pro hladové obyvatele Skavenmoru.
Za mlýny se nad ploché bažiny zvedá nejasný stín. Z něj šlehají nezvyklé ohně a mnoho zvuků se vzdáleností splývá. Po přiblížení se objeví velké zbořené město pokryté šedým smogem.
Závoje mlhy se líně kroutí nad močály a zakrývají většinu ruin, ale staré zdi a klenby stále ještě vyčnívají z bahna. Více ve městě zem stoupá a domy jsou větší. Spadlé budovy se mísí se zničenými halami, zničené dláždění označuje zjevně opuštěná místa. Všude kolem je zem provrtána temnými tunely, z nichž šlehají plameny a vycházejí páchnoucí oblaky páry, a cosi hluboko dole rytmicky rozechvívá zemi. Bledé světlo poblikává v některých z nějvyšších budov, jakoby vzdávali úctu největší stavbě a dominantě města.
V samém středu města stojí osamělá mraky trhající věž dosahující nebes nad vekým chrámem. Na jejím vrchu, kam je sotva možné dohlédnout, je monstrózní zvonice. Všezahalující mlha obklopuje toto prokleté místo, jako by ho chtěla skrýt před zraky světa. To je chrám Rohaté krysy, místo skaveního prvního a největšího aktu ničení. Kdysi zářivě bílý mramor je rozbitý a jeho popraskaný povrch je zčernalý od kouře z kováren a obětin. Ty zdi štěbetají oddaností a v kaplích se rozléhá ozvěna ďábelských svátostí. Toto je místo narození skavenů, srdce jejich temného Podzemního impéria.
Pod Skavenmorem je tak rozsáhlý labyrint tunelů, že ani skaveni nemají jeho plány. Horní patra jsou rozděleny na čtvrti a každá z nich je kontrolována jedním z velkých klanů. Tady metanové lucerny osvětlují tunely rudomodrým světlem. V okrsku klanu Skryre je světlo umisťováno do skleněných koulí s dírou nahoře, které pak vydávají přízračné světlo. Skaveni a jejich otroci bez ustání dřou v obrovských kovárnách, laboratořích a dílnách manipulujíc s vrásnivcem, experimentujíc s novými zbraněmi a kovajíc materiál pro hejna skavenů podzemního města. V některých okrscích jezdí neustále vozíky po kolejích, kouř chrlící železná monstra a klapající kola vytahují klece z nižších pater.
Nižší patra Skavenmoru jsou jako temná noční můra, kde nekvalifikovaní otroci a nižší klany bojují o přežití ve špíně a hnusu. Vlhkost stéká po stěnách smíchaná z odpadní vodou zhora. Závaly a záplavy jsou zde na denním pořádku a skupiny otroků neustále pracují na vyčištěný úzkých chodeb a podepření starých tunelů. Mnoho otroků je ztraceno při různých katastrofách. V temných zapomenutých rozích číhají podivná monstra a uprchlí otroci, chytající v temných labyrintech neopatrné otroky a skaveny pro vlastní obživu.
Dlouhé kamenné tunely se táhnou od Skavenmoru na sever a západ pod kořeny Černých hor, každý chráněný základnami klanových válečníků či komplexy pastí. Tisíce mil tajných tunelů vede od Skavenmoru skrz Klenbu, pod Hory konce světa a dál. Síť velkých tunelů protíná Šedé hory a pokračuje pod nic netušící země Impéria a Bretonie.
Skavení tunely protínají severojižně Hory konce světa a již opustili hranice Starého světa směrem do Arábie, Jižních zemí, Temných krajů a nakonec dokonce do Lustie, Naggarothu a Cathay.
The City of Pillars (Město sloupů)
Město sloupů je skavení jméno pro Karak Osmi vrcholů. Nekonečné míle klenutých chodeb a kolonád pod zemí na ně dělají větší dojem než osm horských vrcholků nahoře. Klan Mors drží Město sloupů a Lord Rozpadu Gnawdwell tam vládne. Klan Mors je jasně nejpočetnějším z diktátorských klanů a drží mnoho opuštěných trpasličích dolů a osad v Horách konce světa.
Skaveni poprvé objevili Karak Eight Peaks sedmset let před narozením Sigmara. Dobýt tak velké podzemní město bylo nad síly skavenů, a tak Shromáždění Třinácti došlo k vleklému plánu dobýtí města během dalších deseti generací. Klany Mors a Gritak si rozdělili úkoly ohledně dobytí města a slíbili si rozdělení města pokud uspějí. Nejprve strávili válečníci klanu Gritak s pomocí klanu Mors přes sto let hloubením pod nejnižšími patry města a hledáním cest do hlubokých podzemních studní.
Pak inženýři najatí z klanu Skryre vložili do studní kusy vrásnivce. Plán zněl počkat, až trpaslíci sami opustí město kvůli smrtícímu vrásnivci v jejich vodě. Nakonec však byl plán Shromáždění zmařen narůstajícím tlakem na trpaslíky ze strany skřetích kmenů kolem Karaku Osmi vrcholů. Po mnoha letech posilování zelenokožců hrozilo, že přečíslí slábnoucí trpaslíky a sami obsadí město.
Než aby riskovalo, že skřeti obsadí Karak Osmi vrcholů, dalo Shromáždění připraveným klanům pokyn k útoku. Měli pobít zbývající trpaslíky dříve, než padnou horní patra a vyhnat zelenokožce. Na jejich příkaz vyrazily tisíce klanových válečníků do spodních pater a zpočátku převálcovali překvapené trpaslíky. Probít se zespoda se ukázalo jako mnohem těžší, neboť trpaslíci zuřivě bojovali, budovali v tunelech barikády a zdi a používali vroucí olej, střelný prach a složité pasti k odražení útoku divokých skavenů.
Desetiletí drželi skaveni pouze nejspodnější patra a byli permanentně znechuceni marnými pokusy prokopat či probít se do vyšších pater. Zvědi na povrchu oznámili válečným lordům, že skřeti zcela obsadili město na povrchu a zatlačili trpaslíky hluboko pod zem. Naštěstí inženýři klanu Skryre prolomili mrtvý bod svým nejnovějším vználezem, smrtícím morovým větrem.
Stovky trpasličích životů byly zmařeny touto novou strašnou zbraní ve stísněných prostorách tunelů v hlubinách, do nichž pronikl žlutozelený oblak a zničil veškerou obranu, kterou trpaslíci mohli postavit. Skaveni nakonec po týdnu permanentních bojů prorazili do vyšších pater přes Východní schodiště. Trpaslíci pochopili, že jejich boj je prohraný a pár stovek jich zapečetilo hrobky předků a probojovalo si cestu předat novinky do Karaz-a-Karak.V opuštěném trpasličím městě se válečníci klanů Mors a Gritak střetli se skřety z povrchu. Série krvavých bitev rychle určila, která část města bude patřit skavenům a která zelenokožcům. V poslední velké bitvě v ceremoniální hale v západní části klan Mors ve shodě s příkazem Shromáždění shodil klenbu a skřety tak oddělil. Záludně však svůj úmysl opomněli oznámit klanu Gritak a jeho vojáci byli rychle pobiti v jeskyních. Po zotročení přeživších si klan Mors nárokoval právo na celé spodní město. Lordi Rozpadu potvrdili požadavek a dodnes Město sloupů zůstalo největší pevnost a rodiště klanu Mors
Crookback Mountain (Hrbatá hora)
Hrbatá hora je největší skavení pevnost v Temných krajích. Hora leží v nejvýchodnějším konci Průsmyku šíleného psa, velká špička černého kamene ční nad prašnou plání. Hrbatá hora je nyní v držení Lorda Rozpadu Kratche Doomclawa, velitele jednoho z nejsilnějších diktátorských klanů, klanu Rictus. Klanu Rictus se rodí pozoruhodné množství velkých krys s černou kožešinou, skvělých to válečníků, a tak má lord Kratch pod svou kontrolou početné regimenty elitních Stormverminů, což z něj dělá velmi obávaného vůdce. Základní funkcí této pevnosti je zásobování Podzemního impéria gobliními otroky a těžby bohatých zdrojů železa a mědi pod horou pro kovárny klanu Rictus.
Hora byla nejprve osídlena nočními gobliny uprchlými před nekromantem Nagashem před třemisty lety. Několik kmenů žilo v jeskyních a tunelech stovky let, permanentně bojujíce mezi sebou a prokopávajíce se hlouběji ke kořenům hory. Kolem tří stovek let před narozením Sigmara kopali skaveni východně od Hor konce světa a prokopali se do spodních pater. Nejprve byli skaveni zatlačeni zpět hejny rozzuřených goblinů a jeskyních squig, a tak se stáhli a zasypali za sebou tunely.
Shromáždění Třinácti uložilo úkol vyčistit horu klanu Rictus a slíbilo mu její vlastnictví v případě úspěchu. Klan se přivedl na pokraj úpadku, když najal metače jedových koulí klanu Skryre a náhončí klanu Moulder jako pomoc při bojích. Válečníci klanu Rictus se prokopali zpět pod Hrbatou horu rok po prvním vpádu a našli gobliní kmeny stále bojující mezi sebou. Několik měsíců krvavých bojů zničilo či zotročilo zbývající gobliny a zanechalo klan Rictus jako vlastníka Hrbaté hory.
Skaveni často podnikali nájezdy z Hrbaté hory na blízká gobliní doupata v Hoře šedé čarodějnice a Hoře příšerného tesáku, aby získali více otroků. Stovky gobliních otroků jsou každoročně posílány do Podzemního impéria (orci jsou zřítkakdy používáni jako otroci, neboť jsou silní a také agrasivní a hodně odolní proti bolesti). Jiní jsou zapojeni do práce v dolech nebo jednoduše snědeni. Válečníci klanu Rictus jsou největšími odborníky na chytání goblinů, často je uzavřou v jeskyni či tunelu dokud nejsou zpola udušeni a nepadnou do bezpědomí. Jejich nejoblíbenější taktika je počkat si, dokud goblini neuspořádají velkou hostinu a nevypijí příliš mnoho houbového vína. Pak, až poslední goblin padne do opilecké apatie, vylezou skaveni a odvlečou kolik goblinů chtějí.
Klan Rictus se také ujal povinnosti patrolovat v Temných krajích a hledat spadlé meteory vrásnivce. To je velmi nebezpečné, jelikož musí vyjít na povrch a bojovat se skřety, vlčími jezdci a někdy dokonce s temnými trpaslíky ze severovýchodu, kteří hledají otroky. Ale mnoho meteorů vrásnivce spadlo z Morrsliebu východně od Hor konce světa a jejich cena pro skaveny je nevyčíslitelná.
Hell Pit (Pekelná jáma)
Na severu, v bohy zapomenuté pustině zvané Trollí země leží pekelné chovné jámy klanu Moulder. Jejich pevnost je vyhloubena ve zdech a stupních rozeklaných propastí v zasněžených horách v severním cípu Hor konce světa. Vulkanická jezírka na dnech strží vypouštějí šedavé obláčky páry a mlhy a mísí zápach síry se smradem kožešin a výkalů přineseném větrem. Horší je, že smrad doprovází kakofonie vytí, skučení, řevu, vrčení a jekotu, které vycházejí ze zmrzlých strží jako nářek ztracených duší tisíců rozdílných ras. Ne bez dobrého důvodu je toto místo známé jako Pekelná jáma.
Během velké války proti chaosu před dvousty lety byla Pekelná jáma napadena jednou z mnoha beastmeních a válečnických armád pochodujících na jih krz Kislev. Pevnost byla zachráněna pakmastery, kteří vypustili do tunelů hordu zuřivých krysích ogrů, která vyhnala následovníky čtyř bohů chaosu zpět napovrch. Armáda chaosu byla nakonec obklopena a zničena jinou armádou skavenl poslaných klanu Moulders jako posily z Karak Varn. Síla chaosu stále silně proudí kolem Pekelné jámy, přetvářejíc rostliny, zvířata i kameny do nových příšerných forem.
Malé skupiny náhončích prohledávají okolí Pekelné jámy a loví příšery pro své ďábelské experimenty. Monstra chaosu ze Severních Pustin jsou velmi nebezpečná, ale také velmi cenná. Obrovské monstrózní příšery dávají vždy největší šanci na vypěstování nového druhu bojových bestií. Lovci klanu Moulder mohou stopovat mantikoru či hydru celé měsíce, čekajíc na vhodnou příležitost k útoku. Chycené bestie jsou dopraveny do Pekelné jámy ve velkých kovových klecích. Jak jsou jednou v díře, dostávají přesně odměřené množství vrásnivce jako krmení, dokud nezačne probíhat předpokládaná mutace. Spodní patra Pekelné jámy jsou plné zbytků nepovedených experimentů, bledá pokroucená monstra, která se motají po dnech roklin a žerou se navzájem.
Klan Moulder neustále zkoumá nové věci a pěstuje nové druhy bitevních nestvůr, které pak může prodat nebo pronajmout jiným klanům. Objevují se drby o monstrózních křížencích, z nichž je obávaný krysí ogr bezpochyby nejodpornější. Krysoidně vypadající vlci byli také viděni v Kislevu, stejně jako zvláštní druhy trollů a obrovské nevídané podzemní bestie. Některé bestie chycené náhončími jsou prostě jen trénovány a prodány jiným klanům. Náhončí klanu Moulder jsou mistři v trénování divokých a zlých monster. Divoké bestie jsou zlomeny tak, že poslouchají, a netečné stimulovány dokud se nestanou zabijáky.
Lord Verminkin, Náhončí lord klanu Moulder, velí v Pekelné jámě. Často přebývá v okrsku klanu Moulder ve Skavenmoru. Je to jeden z členů Shromáždění Třinácti mnoho ostatních Lordů Rozpadu se ho bojí jako jednoho z nejmocnějších válečníků. Náhončí lord je také obáván proto, že ovládá obrovské bohatství klanu Moulders, které mu umožňuje koupit si vraždy od klanu Eshin a podplatit ostatní členy Shromáždění. Takto také Lord Verminkin vystoupal až na Deváté křeslo ve Shromáždění Třinácti. To ho staví na stejnou úroveň jako držitelé Čtvrtého křesla, Lorda Paskrita, Válečného genrála celé skavení říše, ačkoliv ambice Náhončího lorda sahají nepochybně ještě výše.